Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 45 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Coolness a subkulturní kapitál v současné alternativní pražské techno scéně
Caha, Vilém ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
Předmětem této práce je kvalitativní sociologická studie, která se zabývá současnou pražskou alternativní klubovou a rave scénu jako subkulturou. Cílem studie je zjistit, jak členové subkultury vnímají a reflektují svou subkulturní identitu. Teoretická část se věnuje několik teoretických konceptům, které se s tímto tématem pojí. Proces, kterým bylo získáváno devět informátorů a z jejich rozhovorů, které sloužily jako primární zdroj dat, je popsán v kapitole o metodologii. Data k výzkumu byla sbírána kvalitativními metodami, tedy pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně analyzovány pomocí otevřeného kódování. Výsledky naznačují, že subkulturní identitu technařů ovlivňuje několik aspektů - angažmá na scéně a sdílení ideologie jdou těmi hlavními. Studie by mohla přispět k hlubšímu porozumění současné pražské alternativní techno scéně a jakým způsobem její členové formují svou subkulturní identitu.
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
Soundscape pražské psychedelické kytarové scény
Poděbradský, Oldřich ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Psychedelická rocková hudba se od svého vzniku v 60. letech 20. století stala neodmyslitelnou součástí zvuku jak rockové, tak západní populární hudby. Tato disertační práce se věnuje tomu, jak se tato hudba provozuje v pražském prostředí, tedy pražské psychedelické soundscape (Shelemay 2006). Struktura práce je volně inspirovaná koncepty scapes tak, jak je chápe Arjun Appadurai (1996). Nejprve pojednává, jak se vyvíjel "psychedelický zvuk" a pomocí etnografického výzkumu ukazuje, co tento znamená pro aktéry v rámci této soundscape. Poté odhaluje, kdo jsou aktéři scény, jak se prolínají role performerů a publika, jak vnímají aktéři svou hudbu v rámci multižánrovosti dané scény a co pro ně znamená fenomén "psychedelické rockové hudby", ať už jde o samotný sonický element či "rituál" (Turner 1969) živého koncertování, častokrát spojeného s užíváním omamných látek. Cílem práce je popsat pražskou psychedelickou kytarovou soundscape jako velkou živoucí sít, založenou na vzájemném přátelství a pomoci, spíš než jen množinou skupin, které se samy nazývají nebo jsou nazývány psychedelické. Klíčová slova: antropologie; etnomuzikologie; psychedelie; soundscape; rock.
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 45 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.